Naftali Ďuro Fürst

narozen v roce 1932 / Slovensko

„Byl jsem zoufalý. Zatímco já prožíval první hodiny a dny svobody, Peter se tloukl v otevřených vagónech, úplně bez jídla, křížem krážem Německem. Teprve 9. května se dostal do Terezína. A tam se dočkal osvobození. Z jeho vagónu přežili pouze tři vězni."

1932

Izraelský občan Naftali Fürst se narodil v bratislavské Petržalce na Slovensku v roce 1932 a rodiče mu dali jméno Juraj (přátelé na Slovensku mu říkají Ďuro). Jméno Naftali přijal, když po druhé světové válce odešel z Československa do Izraele. Příběh Juraje Naftaliho Fürsta a jeho nejbližší rodiny je výjimečný, hrůzy holocaustu totiž přežili jak jeho bratr Peter, tak i otec Arthur s maminkou Margitou. To se žádné jiné židovské rodině na Slovensku nepodařilo.

1942-1944

Fürstovi byli zámožná rodina, jejich klidný život se změnil v den, kdy byla po mnichovské dohodě Petržalka postoupena nacistickému Německu. Když se rodina Fürstových musela vystěhovat, bylo malému Jurajovi pouhých šest let. V prvních letech války se ukrývali u svého strýce v Mnešicích v Novém Meste nad Váhom. Byli však odhaleni a v květnu 1942 se celá rodina ocitla v pracovním a koncentračním táboře v Seredi. Odtud se jim podařilo v roce 1944 sice uprchnout, ale ne na dlouho. Po opětovném uvěznění byla celá rodina v listopadu téhož roku deportována do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau.

1945

Juraj Fürst s bratrem Peterem se 19. ledna 1945 ocitli v jednom z tragických pochodů smrti. Po třech dnech hladoví a promrzlí dorazili do železniční stanice Gleiwitz a 23. ledna přijeli v otevřených vagónech do Buchenwaldu. Strašlivou cestu oba bratři přežili a byli zařazeni do bloku 45, Juraj však onemocněl zápalem plic a jeho bratr přišel o prst na omrzlých nohou. Život oběma bratrům zachránil Antonín Kalina, když je přesunul do dětského bloku 66. Juraj se zápalem plic prožil konec války na ošetřovně. Měl vysoké horečky a halucinace a trápil ho urputný kašel. Nakonec upadl do bezvědomí a skončil v nemocnici. Osvobození americkou armádou se Juraj dočkal 11. dubna 1945. Utrpení jeho bratra však nebylo ještě u konce, 10. dubna – pouhý den před osvobozením tábora, jej nacisté z Buchenwaldu deportovali a jeho strastiplná pouť skončila až 9. května v Terezíně. Peter se nakazil tyfem, z nemoci se však po delší době zotavil. „Byl jsem zoufalý. Zatímco já prožíval první hodiny a dny svobody, Peter se tloukl v otevřených vagónech, úplně bez jídla, křížem krážem Německem. Teprve 9. května se dostal do Terezína. A tam se dočkal osvobození. Z jeho vagónu přežili pouze tři vězni.“

1949

Po válce v roce 1949 se bratři Juraj a Peter vystěhovali do Izraele a jejich rodiče za nimi přijeli o rok později. Juraj přijal jméno Naftali, žil v kibucu Ma'anit a sloužil v izraelských obranných silách. Naftali Ďuro Fürst se zasloužil o ocenění hrdinství Antonína Kaliny titulem Spravedlivý mezi národy.